Bezstarostná jízda ve žlutém školním autobusu
Žlutý školní autobus je vedle Sochy svobody, hamburgerů a Coca-Coly jedním ze symbolů Ameriky. Pro mě byla Amerika i „Bezstarostná jízda“ rock ‚n roll film z konce šedesátých let. Zatímco žlutých autobusů, hamburgerů a Coca-Coly je na každém rohu plno, Socha svobody je jen jedna a jen na jednom rohu, na tu zidealizovanou „bezstarostnou jízdu“ jsem stále nemohla narazit.
Tedy až do včerejšího dne, kdy jsem byla pozvaná na výlet do colorádských hor. Přijela jsem na sraz a na rohu byl zaparkovaný, ano, žlutý školní autobus. Žlutý školní autobus, jenž měl na bočním skle stylově od Floydů převzaný a napsaný: „We dont need no education“. Namísto sedadel pro emerické prvňáky v sobě ale skrýval 4 gauče, projektor s plátnem, mrazák na piva a zážitky z minulých i budoucích výletů. Okolo busu stála veselá bandička mladých lidí, jenž „nepotřebovala výchovu“ a mně připadalo, že se ta kultovní 60. léta vrátila.
Mrazák jsme naládovali pivama, autobus snowboardy, skialpami, sněžnicemi a vydali se na tu „bezstarostnou jízdu“. V reprácích hrál Jimi Hendrix, a zatímco se mrazák pomalu vyprazdňoval, močové měchýře se naplňovaly. Zastavili jsme u dálničního shopping mallu doplnit jak palivo pro autobus, tak palivo pro nás. Když bylo vše vyplněno a následně naplněno, nebylo kam spěchat. Vylezli jsme na střechu autobusu, nechali sluneční paprsky svítit nám do očí a kochali se výhledem na okolní zasněžené kopce.
Troufám si říci, že v tu chvíli nebyl v celé širé Americe lepší výhled z parkoviště. Na žluté střeše autobusu jsme popíjeli pivo, tancovali na nesmrtelného Michaela Jacksona a na odpočet 3-2-1 si stáhli kalhoty. Ukázali jsme naše ctěné holé zadnice celému parkáči a přitom, světě div se, nikoho neurazili. Také jsme zdravili kolemjdoucí lidi, jenž si nás vesele fotili z jejich iPhonů a jejich úsměvy nám říkaly, že byli taky takhle mladí a bezstarostní. Zvedali nám palce nahoru skoro jako ta Socha svobody, která zvedá svoji pochodeň všem těm, co přijíždějí do Ameriky za tou její slavnou svobodou a bezstarostnou jízdou, kterou v sobě sice ukrývá, ale člověk si ji musí nejdříve mezi těmi hamburgery najít.
