Přechod Malá Fatra 4/5

Přechod hřebene Malé Fatry patří k nejoblíbenějším trekům na Slovensku. Mimo nepatrných technických úseků na Velkém Rozsutci je celá hřebenovka prakticky chodeckým terénem.

Naše cesta začala ve čtvrtek večer, kdy jsme přejeli autem na Slovensko, přespali u známých a brzo ráno jsme se autobusem dopravili do Terchové – Biely Potok, což lze pokládat za start našeho pochodu.

Tip: nejlepší dostupnost je z města Žilina, kam se dostanete vlakem např. přes Bratislavu, Ostravu nebo Hranice na Moravě. Ze Žiliny jezdí autobusy skoro každou hodinu.

1. den

Cesta: Terchové – Biely Potok – Jánošíkovy Diery – sedlo Medzirosudce – sedlo Medziholie – Stoh (1608) – Chrbát Stohu – vrchol Poludňového grúně (1460) – Steny severní vrchol – sedlo v Stenách – Steny Jižní vrchol – sedlo za Hromovým(1 550 m) –  chata Pod Chlebom

Délka treku: cca 16 km

Časová náročnost celkem: 6 až 8 hodin

Z obce Biely Potok se vydáváme pozvolným stoupáním po modré turistické značce přes Jánošíkovy Diery směrem do sedla Medzirosudce, ze kterého se dá jít jak na Malý, tak i Velký Rozsutec. Cesta vede podél potoka a po žebřících. Les pomalu ubývá a po asi hodině a půl cesty se dostáváme do sedla s rozcestím a spoustou lidí odpočívajících na sluníčku.

Diery

Velký Rozsutec

Výstup na malý Rozsutec vzdáváme, zejména kvůli neskutečné frontě lidí na řetězech a těžkých báglech na zádech . Ze sedla pokračujeme po modré kolem Velkého Rozsutce (v tu dobu je cesta vedoucí přes vrchol uzavřena kvůli hnízdění ptáků) do sedla Medziholie a za zády vidíme krásný masiv Velkého Rozsudce. Pokračujeme po červené směrem na Stoh a zdoláváme první ostřejší výšlap až na samotný, značně plochý a travnatý vrchol Stohu, kde dáváme zaslouženou pauzu a něco málo na chuť. Výstup vede nejprve lesem v četných serpentinách, kde nás místy překvapuje sníh a bláto.

Vrchol Stohu

Výstupová i sestupová cesta svírají úhel pouhých asi 45°.

Ze Stohu následuje prudký sestup do sedla (Chrbát Stohu), ze kterého cesta opět mírně stoupá na vrchol Poludňového grúně (1460). Odsud se dá v případě nepříznivého počasí sestoupit na Chatu na Grúni. My ale pokračujeme dál a z vrcholu Poludňového grúně sestupujeme do sedla v Stenách a následně lehce stoupáme po hřebenu na jižní vrchol masívu Steny až do sedla za Hromovým (1 550 m), kde se vydáváme na pozvolný sestup po žluté značce na chatu Pod Chlebom. U chaty stavíme stan, dáváme jídlo a pivko a jdeme spát.

Steny

Sestup na Chatu pod Chlebom

Délka treku cca 16 km, čas cca 7 – 8 hodin s těžkým batohem na zádech.

2. den

Cesta: Chata Pod Chlebom – Snilovské sedlo – Velký Kriváň rozcestí – Velký Kriváň vrchol (1709) – Pekelník (1609) – Sedlo Bublen – Malý Kriváň (1671) – Sedlo Priehyb – Stratenec (1513) – Sedlo Vráta – Suchý (1468) – Sedlo Príslop pod Suchým – Javorina – Chata pod Suchým

Délka treku: cca 11,5 km

Časová náročnost celkem: 4 až 6 hodin

V noci nás probudil docela silný déšť, ale stan v cajku a ráno stačilo jen vyklepat plachtu. V poklidu jsme dali snídani a odlehčili naše batohy. Po nezbytné hygieně na chatce jsme pobalili věci a po zelené značce vyrazili přes Snilovské sedlo směrem na Velký a Malý kriváň s cílem dojít k chatě pod Suchým.

Tato část hřebene je označována za nejkrásnější z Malé Fatry. Ze Snilovského sedla jdeme po červené na rozcestí Hrana Velkého Kriváně, kde chodník odbočuje prudce vlevo k jihu a po dalších asi 10 minutách nás přivádí na vrchol nejvyšší hory celé Malé Fatry – Veľký Kriváň (1 709 m). Z vrcholu se musíme vrátit zpět na rozcestí a odsud pokračovat dále na vrchol Pekelník (1 609 m). Z vrcholu sestupujeme do Sedla Bublen (1 510 m) a pěkným vápencovým hřebínkem s porosty kosodřeviny postupujeme na vrchol Malého Kriváně (1 671 m) s betonovou pyramidou.

hřebínek mezi Velkým a Malým Kriváňem

Nemáme štěstí na počasí a místo neopakovatelných pohledů na všechny světové strany vidíme poměrně rychle se pohybující mlhu a mraky. Následuje poměrně prudký sestup po částečně sutí zasypaném chodníku do sedla Priehyb, ze kterého mírně stoupáme v hustých porostech kosodřeviny na vápencový vrchol Stratenec (1 513 m). Další sestup je poměrně prudký, ale krátký. Vede do sedla Vráta (1 462). Cesta na vrchol Suchého (1 468 m) pak vede po hřebeni mezi hustými porosty kosodřeviny.

Z vrcholu Suchého pokračujeme stále po červené značce po poměrně prudké cestě do sedla Príslop pod Suchým. Cesta pokračuje po louce a záhy se vnořuje do bukového lesa. U rozcestí v sedle Javorina se cesta prudce stáčí doleva dolů po příkré lyžařské sjezdovce s vlekem až k Chatě pod Suchým, kde nakonec řešíme i ubytování v podkrovním pokoji, dáváme teplé jídlo a několik piv. Počasí nám nepřeje a začíná pršet.

Chata pod Suchým

Délka treku cca 11,5 km, čas cca 5 hodin s těžkým batohem na zádech, zásob jídla ubývá.

3. den

Cesta: Chata pod Suchým – Plešel (981) – zřícenina Starý hrad – Nezbudská Lúčka – Strečno vlakové nádraží

Délka treku: cca 7 km

Časová náročnost celkem: 2 až 3 hodin

Po červené turistické značce sestupujeme po široké lesní cestě směr Plešel (981 m) a po krásném hřebínku porostlým zakrslými duby sestupujeme dolů. Skrz stromy se objevují pěkné výhledy na koryto Váhu v Domašínském meandru s protějším vrchem Domašín (575).

meandr řeky Váh

Po necelé hodině sestupu se dostáváme na zříceninu Starý hrad zvanou také Varín. Od hradu scházíme dolů na vozovou cestu, po které pokračujeme podél řeky a obce Nezbudská Lúčka až na vlakovou stanici Strečno. Tady se naše cesty rozchází. Já jedu vlakem směr Ostrava a Brno, Lukin jede opačným směrem, na jih Slovenska za svou ženou.

Strečno nádraží

Výbava: Batoh 35-45 litrů, stan, spacák, karimatka, vařič, jídlo, voda, trekové hole.
Rozpočet: do 2 tis. Kč
Doprava: autem, autobusem, vlakem