Přestože by se mohlo na první pohled zdát, že Laos je turisty téměř netknutá krajina, opak je pravdou. Baťůžkáři vyspělého světa už krásy této země s komunistickou vládou nadšeně v houfech obdivují. Nicméně vysoká koncentrace návštěvníků platí především pro turistická místa, a těch není v Laosu příliš mnoho.
… A tak jeho naprostá část nabízí autentický pohled do života místních obyvatel, stačí se vydat, jak říkají Amíci, off the beaten track…
Don Det a Don Khon
Kousek za kambodžskou hranicí se na řece Mekong rozkládá 4000 ostrovů neboli Si Phan Don. Dva z nich jsou turisty nejoblíbenější – větší Don Det a jeho menší soused Don Khon.
Na obou z nich vládne takříkajíc velmi vyklidněná atmosféra. Ihned po příjezdu na Don Det návštěvníka vítá dlouhá alej plná nejrůznějších barů, restaurací a dřevěných bungalovů nabízejících velmi levné ubytování, které není třeba zařizovat dopředu. Don Khon je o poznání klidnější, a také zde s ubytováním není problém. Místní podnikavé duše se chopily příležitosti a nabízí nejrůznější atrakce jako tubing (tj. velké nafukovací kolo), skupinové výlety na kajaku, lodích, organizované prohlídky vodopádů apod.
Velmi lacinou a zároveň dobrodružnou variantou výletu je zapůjčení místních bicyklů. Nejsou to sice stroje, které by zvládly tour de France (přeci jen mají vepředu košíček), ale dají se na nich velmi mírným tempem prozkoumat oba ostrovy spojené kamenným mostem za pouhý den. Po cestě lze nalézt nejméně dva vodopády a průzračně čistý Mekong láká na několika místech ke koupání.
Večerní únava se mnohem lépe snáší v houpacích sítích, které jsou téměř nezbytným vybavením každého místního ubytovacího zařízení.
Bolaven Plateau
Bolaven Plateau je náhorní plošina, která nabízí různě dlouhé okruhy pro motorky, jež se dají sehnat v několika půjčovnách ve městě Pakse, kde výlet většinou začíná.
Je to jedinečná příležitost, jak zažít na vlastní pěst autentickou atmosféru velmi chudých laoských vesniček a okoupat se v několika vodopádech.
Nutno však upozornit, že v Mekongu i jeho ramenech žijí masožravé ryby, pravděpodobně piraně, kterým opravdu chutná lidské maso. Kousanec sice není nikterak veliký ani hluboký, ale stačí jich dostat pár za sebou v trochu větší hloubce a člověk se kvůli šoku může utopit.
Také místní zdravotnictví nedoporučují okusit ani místní obyvatelé. A z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že ani pravidelné prolévání rány jodizolem infekci nezamezí. Ale předpokládám, že prozíravý turista bez širokospektrálních antibiotik snad na cesty nevyráží.
Přestože se jedná o turisticky poměrně zajímavý výlet, na cestě se zase tolik cestovatelů zároveň nepotká (především vezmete-li okruh opačným směrem). Díky slávě Bolaven Plateau však po cestě není nejmenší problém s ubytováním, a to kupodivu s poměrně kvalitním.
Stejně tak není potřeba s sebou vozit velké zásoby potravin, cestu lemují stovky stánků s nápoji a sladkostmi a polévku a další místní dobroty vaří Laosanky doslova za každým rohem.
Nong Khiaw
Nong Khiaw se nachází čtyři hodiny cesty autobusem od historického centra Luang Prabang. Luang Prabang zajisté stojí za návštěvu, dle mého názoru však z důvodu jeho přeplněnosti turisty nikterak dlouhou.
Nong Khiaw je oproti tomu velmi malé městečko uprostřed hor. Už nekonečná klikatá cesta z Luang Prabang poskytuje nádherné scenérie. Nong Khiaw půlí řeka Nam Ou, po které lze na místních loďkách doplout do vesničky Muang Ngoi Neua, což je dobrý nápad na jednodenní výlet.
Další možností, jak strávit volný čas je jedna ze dvou vyhlídek, vstup na lesní cestu vedoucí k nim je však zpoplatněn. Stejně jako vstup do nedaleké jeskyně, která je lehce dosažitelná pěšky i na kole.
Tou nikoli nejhorší z mnoha variant je vychutnat si láhev levného chlazeného LaoBeer na břehu řeky a nasávat ten nekonečný klid.