Taste of Kuala Lumpur 5/5

Miluji jídlo a rád se toulám ulicemi měst. Hledám zejména lokální jídla a snažím se ochutnat co nejvíce z místních tradičních specialit. Malajské velkoměsto Kuala Lumpur mě naprosto nadchlo. Rozmanitost jídel a chutí tu byla neuvěřitelná. Kromě malajské kuchyně jsem se zaměřil na indickou a čínskou, protože vliv těchto kultur a komunit na město je cítit úplně všude. Jedl jsem hlavně na streetu, jelikož jsem byl omezený nízkým rozpočtem. Bylo by určitě fajn navštívit i nějakou „fency restaurant“ a něco málo ochutnat i tam, ale to si nechám na příště.

V Kuala Lumpur jsem byl týden a měl jsem dostatek času prozkoumat nejznámější čtvrtě v centru města. Díky couchsurfingu jsem se ale dostal i do míst, kam se běžný turista & backpacker prostě nedostane, nebo ho to ani nenapadne.

V centru jsem se zaměřil na známé čtvrti Bukit Bintang, China Town, Little India a Kampung Baru.

1) Bukit Bintang – je to pravé místo, jestli vás baví rušné ulice lemované restauracemi, stánky, masážními salony a streetovým jídlem. Nejznámější a turisticky nejprofláklejší je asi ulice Jalan Alor. Právě tady je největší koncentrace lidí, turistů a jídla. Najdete tu malajskou, thajskou, čínskou i západní kuchyni. Mísí se tu vůně grilovaných ryb, tradičních barevných handmade dim sum, durianu, grilovaných kuřecích křidélek a grilovaného satay na všechny způsoby. A právě barevné handmade dim sum by měl zkusit asi každý, kdo touto ulicí projde. Platila se fixní cena za fixní počet a v nabídce byly kromě tradiční verze s vepřovým mletým masem i varianty s rybou, curry nebo dokonce na sladko.

Jalan Alor Food Street

Jalan Alor Street

Jalan Alor Food Street – handmade dim sum

Asi každý lokál by řekl, že výlet do Malajsie nebyl úplný, pokud jste neochutnali durian. Durianu bylo všude plno, zejména čerstvého, protože se jedná o jeden z jejich oblíbených pouličních pokrmů. Ochutnal jsem smažený durian, který mi trochu připomínal smažené cibulové kroužky. Krom toho mi spíš zapáchal, než voněl, ale každý podle svého gusta. V horní části Jalan Alor jsem zkusil i polévku Asam Laksa, která, jak jsem se následně přesvědčil, nebyla tou laksou s vejcem, ale s rybou.

Jalan Alor – Durian

Fry Durian

2) Kampung Baru – je dalším místem, kde najdete spoustu restaurací podél silnic. Oproti předchozí Jalan Alor ale není tak „busy“ a turistů zde taky moc nenajdete. Místo toho čekejte spíš muslimskou komunitu a lokální atmosféru. Nejvíce mě potěšilo, že oproti Jalan Alor vás tady nikdo neotravuje a nevnucuje vám jídelní menu. Oblast byla dobře dostupná ze stanice LRT Kampung Baru a největší koncentrace streetového jídla byla na ulici Jalan Rada Muda Musa a ulici Jalan Raja Uda. Ochutnal jsem tady tradiční Nasi Lemak, což je jednoduché, ale velice chutné jídlo. Základ tvoří bílá kokosová rýže, sambal pasta (pikantní krevetový dip), grilované ančovičky a vařené vajíčko na tvrdo. Pochopitelně se dá upgradovat na varianty s grilovaným kuřetem, rybou apod. V téhle čtvrti jsem našel i sladký desert Cendol, malajsijský národní dezert! Cendol je podáván s ledovou tříští a trochu zvláštním toppingem, jako kukuřice naložená ve slaném nálevu, fazole, lepivá rýže a zelené nudle. Desert je zalitý hnědou cukrovou šťávou a kondenzovaným/kokosovým mlékem. Zahlédl jsem i kombinace s mangem nebo durianem, ale do toho jsem nešel. Abych byl upřímný, jsem obrovský fanoušek sladkých dezertů a docela mi to chutnalo. Cendol jsem si dal nakonec dvakrát. Malajci opravdu milují cukr, což jsem pocítil i u čaje a kávy. Tradiční čaj s mlékem jsem si dopřával ke každému jídlu, v teplé i studené variantě s ledem.

Nasi Lemak – tradiční pokrm – Malay fragrant rice dish cooked in coconut milk, served with an addictive spicy sambal, sliced cucumbers, deep-fried anchovies and hard-boiled eggs

Cendol master

Cendol poprvé

Booking.com

3) China Town – je díky své vynikající strategické poloze a levným hostelům ideálním útočištěm lowcost turistů, ale i těch, kteří mají na Kuala Lumpur méně času během letových transferů. Našel jsem tady spoustu skvělých míst, kde jsem ochutnal jak tradiční malajská jídla, tak i čínské nudle a indické Roti Canai.

China Town

China Town – noodles

Dle mého soudu lze právě i Roti Canai neoficiálně považovat za národní pokrm Malajsie. Všichni říkají, že v Malajsii musíte ochutnat dvě věci: nasi lemak a roti canai. Roti Canai je oblíbeným pokrmem zejména ke snídani. V odpoledních hodinách jsem tento jednoduchý pokrm většinou už nenašel.  Jedná se o indický „chléb/palačinku“ vyrobenou z velkého množství másla a oleje. Díky pečení na pánvi je placka načechraná a na povrchu křupavá. V nabídce je většinou v několika variantách (s vejcem, masovou směsí, sýrem apod.) a podává se s dhalem (čočková polévka) a kari. Roti Canai najdete snad ve všech muslimsko-indických restauracích.

President Corner – food

President Corner – Capati

President Corner – Roti Canai

Restoran Tajudin Nasi Beriani – Roti Canai

Restoran Tajudin Nasi Beriani – Roti Canai

Čínské nudle Hokkien Mee lze také považovat za jedno z nejznámějších jídel Malajsie. Jsou to nudle v černé omáčce (pravděpodobně směs sojové a houbové omáčky) podávané s vepřovým bůčkem a zelím.

Hokkien Mee noodles

Z tradičního Malajského jídla jsem si doslova vychutnal Chicken Rice. Grilované kuře bylo servírované s Fry Rice vařenou s česnekem a v kuřecím vývaru. K tomu všemu byl vynikající pikantní dip.

Chicken Fry Rice

4) Little India and KL Sentral – byly místem, kde jsem ochutnal své první malajské jídlo. Po příjezdu transfer autobusem z mezinárodního letiště jsem se zastavil ve streetové restauraci kousek od KL Sentral a jelikož neměli anglické menu, vybral jsem si stejné jídlo, které si objednal neznámý vojín přede mnou. Ukázalo se to jako dobrá volba. Tak skvěle ochucenou „Fry Rice“ jsem už hodně dlouho neměl. V originálním jazyce šlo o Nasi Goreng Kampung a byla to pečená rýže na indickém koření s grilovanými ančovičkami. Vynikající a ostrou chuť jsem spláchl tradičním teplým čajem s mlékem. Ideální kombinace v parném městském poledni, kdy teploty byly výrazně nad 30°C.

Nasi Goreng Kampung – fry rice with specific spice and fry anchovies

Nasi Lemak Ayan – Nasi Lemak with fry chicken, served with an addictive spicy sambal, sliced cucumbers and fried peanuts

5) Seksyen 14, Petaling Jaya – byla čtvrť, kam jsem se dostal díky couchsurfingu. Ubytování mi ve svém bytě poskytl Anthony a taky mě nasměroval k Jaya Shopping Centru, kde jsem byl naprosto fascinován jasně viditelným rozdílem mezi bohatými a chudými. Na jedné straně ulice se pyšnily „fency“ hotely s luxusními kavárnami a restauracemi, kde bylo vidět majetnější hosty s drahými auty. Když neměli auta, tak čekali na svůj grab nebo taxi. Hned na druhé straně ulice byly ale lokální restaurace a streetové stánky, neustále zaplněné místními a pracujícím personálem z okolních kanceláří, hotelů a obchodů. Našel jsem tady spoustu restaurací a mrzí mě, že jsem je nevyzkoušel všechny. Oblíbil jsem si jednu, kde byl neskutečný výběr zeleniny, masa a ryb. Zhruba tak by se daly shrnout kategorie, ze kterých si člověk sám skládal jídlo dle své chuti. Pod pojem „Veg“ spadala všechna vařená zelenina, tofu na různé způsoby, vajíčka a saláty. Maso bylo kuřecí nebo vepřové a nechyběly ani ryby. Vše bylo připravené v několika různých variantách. Prostě hodně muziky za málo peněz. Díky absenci anglického menu jsem se v indickém streetu na rohu nečekaně i malinko rozšoupl, když jsem si nevědomky místo nanu s dhalem objednal kuře Tandori s nanem, dhalem a curry. Chuť byla ovšem fantastická a této volby jsem nelitoval, naopak, byl jsem za ni rád.

With Anthony

Tandori Chicken

Petaling Jaya – local food restaurant

Petaling Jaya – local food restaurant

Malaysie mě z hlediska „street food“ nadchla a oslovila mnohem více než Thajsko. Daleko více byl cítit vliv ostatních kultur a variabilita jídel byla veliká. Co jsem ale postrádal byly ovocné smoothie, které jsem ani na nejznámějších ulicích Kuala Lumpur nenašel (nějaký ten stánek občas někde byl, ale s neskutečně vysokou cenou oproti nastavenému lokálnímu standardu). A kdo byl například v Chiang Mai v Thajsku, tak určitě pochopí, o čem tu byla řeč). Každopádně už teď se těším, až se sem zase jednou vrátím, protože tohle místo za to určitě stojí.

Fotogalerie